|
|
Vliv sociálních sítích na potřebu a množství fyzické sociální interakce u dospívajících ve věku od 14 do 16 let
Pěstová, Kristýna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Procházková, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na to, jakým způsobem adolescenti ve věku od čtrnácti do šestnácti let interpretují přítomnost a vliv sociálních sítí ve svých vztazích s vrstevníky a rodiči. Teoretická část práce je rozdělena na čtyři tematické celky věnující se přehledu dosavadních poznatků daného tématu v odborné literatuře. Empirická část je tvořena popisem průběhu a výsledků výzkumu. Výzkum byl proveden formou kvalitativního dotazování, metodou polostrukturovaných rozhovorů s deseti respondenty. Jednotlivé rozhovory byly nahrávány, doslovně přepisovány a analyzovány v programu zpracování kvalitativních dat, REQUALu. Z analýzy rozhovorů vyplynulo šest tematických okruhů souvisejících s cílem práce: trávení volného času, postoj k sociálním sítím, důvod a způsob užívání sociálních sítí, vztahy s přáteli a vrstevníky, vztah s rodiči a pravidla školy ohledně užívání telefonů. Ukázalo se, že využívání telefonů a aktivita na sociálních sítích jsou důležitou součástí života respondentů a tvoří významnou část jejich sociální komunikace. Respondenti reflektovali pozitivní i negativní dopady využívání sociální sítí, nicméně při tendenci podceňovat jejich negativní vliv na ně samotné. Práce také reflektuje a prohlubuje dosavadní poznatky z české a zahraniční odborné literatury ke zkoumanému tématu.
|
|
|
Vhodnost integrace jedinců s pervazivní vývojovou poruchou
Vobořilová, Iveta ; Prokešová, Eva (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Název: Vhodnost integrace jedinců s pervazivní vývojovou poruchou Cíle: Cílem této studie bylo zjistit vhodnost integrace jedinců s pervazivní vývojovou poruchou. Metody: K posouzení vhodnosti integrace u 20 žáků s pervazivní vývojovou poruchou (chlapců, dívek) ve věkové kategorii od 7 do 15 let byly použity dvě baterie otázek a volný rozhovor. Baterie otázek byly zaměřené na problematické oblasti specifické pro jedince s pervazivní vývojovou poruchou (oblast komunikace, sociální interakce, představivosti). Volný rozhovor doplňoval baterii otázek směrovanou na pedagogy. Výsledky: Výsledky výzkumu ukázaly, že by integrace našeho vybraného vzorku jedinců s PDD z hlediska problémových oblastí (komunikace, sociální interakce, představivost) nebyla vhodná. Nemožné začlenění by z hlediska schopnosti komunikace bylo u 30 % jedinců, kteří mají selektivní mutismus. Ve vyučovacích hodinách s pedagogy nekomunikují ani nespolupracují. Začlenění by bylo pravděpodobně schopno zvládnout 70% jedinců s PDD. Ale ani tito žáci nejsou po obsahové stránce řeči na úrovni intaktních vrstevníků. Výsledky v oblasti sociální interakce jsou jednoznačné. Kontakt s vrstevníky nenavazuje 35% žáků s PDD. V případě, že sociální interakci navazují, jsou to ojedinělé situace (60%). Naše závěry potvrzují i výsledky, které říkají, že...
|
|
|
Možnosti využití multimediálních prvků výuky v předškolním vzdělávání
Bušek, Kamil ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
V diplomové práci je pojednáno o aktuálním fenoménu prostupování ICT do mateřských škol. Autor práce přitom nejprve v širším kontextu zohledňuje otázku změny úlohy role vzdělavatele v postmoderní společnosti. Poté se zabývá průběhem a organizačním začleněním vybraných kurzů zaměřených na proškolování učitelek mateřských škol v oblasti ICT. První kapitolu uzavírá širší, vztahem k užívání ICT zaměřená analýza mezigeneračních rozdílů, které určují další vývoj vzdělávací politiky a požadavků na výchovu dětí. Druhá kapitola je zaměřena na otázku školní zralosti dítěte, respektive bližšímu pohledu na psychologický profil jedince dle věku a vývoje jeho kognitivních funkcí v tzv. předoperačním stádiu. Jedná se tedy o východiska, s nimiž se musí počítat při revizi dosavadních poznatků a zvýšených nároků na výukovou složku předškolní přípravy. Dále je poukázáno na konkrétní zahraniční studie, které se zabývají otázkou efektivity zapojení ICT do výuky předškolních dětí. Nechybí také ohlédnutí se za aktuální kritikou hrozby digitální degenerace. Ve třetí kapitole jsou zodpovězeny tři hypotézy a rovněž učiněn závěr, zdali má nasazení tzv. interaktivního televizoru coby alternativy za interaktivní tabuli smysl. Stejně tak, do jaké míry se jeví zavádění ICT v menších mateřských školách jako reálné svépomocí.
|
|
|
Vhodnost integrace jedinců s pervazivní vývojovou poruchou
Vobořilová, Iveta ; Prokešová, Eva (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Název: Vhodnost integrace jedinců s pervazivní vývojovou poruchou Cíle: Cílem této studie bylo zjistit vhodnost integrace jedinců s pervazivní vývojovou poruchou. Metody: K posouzení vhodnosti integrace u 20 žáků s pervazivní vývojovou poruchou (chlapců, dívek) ve věkové kategorii od 7 do 15 let byly použity dvě baterie otázek a volný rozhovor. Baterie otázek byly zaměřené na problematické oblasti specifické pro jedince s pervazivní vývojovou poruchou (oblast komunikace, sociální interakce, představivosti). Volný rozhovor doplňoval baterii otázek směrovanou na pedagogy. Výsledky: Výsledky výzkumu ukázaly, že by integrace našeho vybraného vzorku jedinců s PDD z hlediska problémových oblastí (komunikace, sociální interakce, představivost) nebyla vhodná. Nemožné začlenění by z hlediska schopnosti komunikace bylo u 30 % jedinců, kteří mají selektivní mutismus. Ve vyučovacích hodinách s pedagogy nekomunikují ani nespolupracují. Začlenění by bylo pravděpodobně schopno zvládnout 70% jedinců s PDD. Ale ani tito žáci nejsou po obsahové stránce řeči na úrovni intaktních vrstevníků. Výsledky v oblasti sociální interakce jsou jednoznačné. Kontakt s vrstevníky nenavazuje 35% žáků s PDD. V případě, že sociální interakci navazují, jsou to ojedinělé situace (60%). Naše závěry potvrzují i výsledky, které říkají, že...
|
host ::
RSS.